Lidé dnes jezdí automobilem prakticky všude. V některých místech je však potřeba používat speciální vozidlo. Typickým příkladem je zde příroda, jako jsou horské louky či lesní cesty. V takovémto prostředí je prakticky nezbytné mít terénní automobil.
Pravdou také je, že mnoho lidí právě tímto strojem rádo jezdí. Baví je ten adrenalin a jízda po náročné trase. Málokdo z nich však zvažuje, že jejich zábava má velký vliv na přírodu, kterou projíždí. A pokud jezdí daným místem častěji, mohou ji ovlivnit poměrně dost.
Hlavním problémem je zde samozřejmě hluk, který plaší zvířata. To může být problém zejména v době mláďat. Pokud se například srna a koloušek rozběhnou v panice každý na jinou stranu, nemusí se již pak najít. Pro mládě to pak mnohdy nekončí dobře.
Dále jsou zde zplodiny výfukových plynů. Těch produkuje terénní vůz z pochopitelných důvodů více, než běžný osobní automobil. Ten samozřejmě působí znečištění ovzduší a má neblahý vliv na zdraví živočichů i rostlin v okolí. To mohou následně pocítit i lidé, kteří v těch místech potom sbírají houby či jiné lesní plody.
Mluvit je nutné také o udusání země a vytváření stop. To v zásadě znemožňuje většině rostlin opět na daném místě růst. Zde je však nutné poznamenat, že zrovna tento typ prostředí vyhovuje některým přísně chráněným druhům. Udusáním je zbavíme konkurence a ony tak mohou prospívat.
V celkovém součtu to však vychází tak, že terénní automobily mají spíše negativní důsledky. Proto bychom, pokud už tedy s nimi musíme vyrazit do terénu, měli být opatrní a naplánovat trasu tak, abychom působili co nejméně škody.
Jistě, většina majitelů „tréňáků“ se o nějakou přírodu moc nestará. Měli by si však uvědomit, že když přestane existovat, nebudou už mít kde jezdit, nehledě na zhoršené ovzduší, které by pocítili i oni. A to by nebylo příjemné, že?