Možná se o psychice tak často nemluví, protože jednoduše není vidět. Každý si všimne zarudlých očí, kašle nebo vyrážky, ale všimnout si deprese nebo poruchy přijmu potravy je už horší a většinou si takových problémů okolí všimne, až když je pozdě.
Duševní nemoci dělíme na několik kategorií. Konkrétně na
psychotické (například psychózy)
dále afektivní (deprese)
potom úzkostné poruchy a poruchy vyvolané stresem
disociativní
somatoformní (například somazační nebo hypochondrická)
poruchy přijmu potravy (anorexie, bulimie)
poruchy osobnosti (například paranoidní)
dále návykové a impulzivní (patologické lhaní)
a v neposlední řadě mentální retardace
Některé nemoci mohou být vrozené, ale některé se můžou „získat“ v průběhu života. Největším nebezpečím pro vznik těchto onemocnění je stres. Tento faktor objímá dnešní dobu stejně jako globální oteplování a nedá se tomu vyhnout.
Problémy mívají často mladí lidé, na které je v dnešní době nakládán přílišný stres, aby se vyrovnali představě dokonalosti, který je všude obklopuje. Společně se změnou hormonů, která přirozeně doprovází dospívání často vzniká několik psychických onemocnění, které jsou chybně označovány za obyčejné „depky“ či „diety“ v některých případech dochází až k sebepoškozování a v krajním případě až k sebevraždě.
Návod na duševní prevenci je jednoduchý, ale zároveň složitý, protože každý potřebuje něco jiného stejně tak, jako je každý jiný člověk. Ale zaručenou radou je na chvíli zpomalit, odpočinout si a denně si opakovat pozitiva dnešního dne či věci, které jsem dokázal, nebo které na sobě mám rád. Tímto jednoduchým návodem je možné předejít k sebenenávistí a přespříliš stresu.
Pokud máte pocit, že vám vaše problémy přerůstají přes hlavu nebojte se navštívit odborníka. V dnešní době vám nikdo hned nenasadí kazajku a nezavře vás do psychiatrické léčebny. Někdy to nejlepší, co můžete udělat je, že si přiznáte svůj problém a požádáte o pomoc.