Označení tohoto jevu pochází z řeckého slova horman, v překladu povzbuzení. Právě díky povzbuzení látkou, která je při vyšší dávce pro tělo škodlivá, dokáže organismus aktivovat obranyschopnost a potřebné protilátky. Tento efekt se již potvrdil a je běžně užíván například v případě očkování. Malé dávky oslabených bakterií dodají organismu schopnost rozpoznat nežádoucí antigen a bránit se proti němu. Podobně jako v průběhu evoluce se tělo dokáže nastavit na zvýšený stres, chlad, toxiny, bakterie a také radioaktivitu. Pokud bychom takový jev dokázali plně pochopit a naučit se ho využívat, úroveň lékařství by se posunula nepředstavitelně vysoko.
Radiohormeze
Je možné se lehce zvýšenými dávkami ionizujícího záření „naočkovat” proti rakovině? Je jasné, že vysoké dávky mohou člověka zabýt okamžitě, či v lepším případě během několika týdnů. Již pouze u několikanásobku běžného zemského radiačního pozadí, jakému jsou dlouhodobě vystaveni posádky letadel, se zvyšuje riziko vzniku rakoviny. U pilotů je výskyt zhoubného bujení třikrát až čtyřikrát častější než u zbytku populace, což by teorii radiohormeze vyvracelo. Předpokládá se tak, že i minimálně zvýšená radiace znamená riziko a přispívá ke vzniku rakoviny, díky čemuž se v široké veřejnosti zakořenil strach ze záření.
Skutečnost je však taková, že vysoká radiace rovná se vysoké nebezpečí, ovšem téměř nulová dávka je stejně tak nebezpečná. O prospěchu lehce zvýšených dávek hovoří studie, které porovnali několik skupin lidí vystavené působení záření (např. v Hirošimy, Nagasaki, Pripjati) s kontrolní skupinou pobývající ve standartních podmínkách. Osoby z kontaminovaných oblastí žily déle a byl u nich zaznamenán nižší výskyt zhoubných onemocnění. Existuje také několik dalších studií prokazujících, že lidé žijící v oblastech se stále vyšším přírodním radiačním pozadím (Asie, USA) trpí rakovinou, v porovnání s ostatními lidmi, méně často.
Co tě nezabije, to tě posílí
Jako další případy hormeze lze uvést otužování. Při občasném vystavování se chladu se lidské tělo adaptuje, posílí imunitu a schopnost mrazu odolávat. Stejně tak vystavování se Slunci je pro člověka přímo potřebné, ovšem ve vysokých dávkách může být až smrtelné. Také na mentální úrovni, kde přílišná mozková aktivita a stres jindy škodí, je pro správné fungování neustále třeba dodávat drobné podněty.