Luhy tvoří důležitou součást naší krajiny. Pomáhají zadržovat vodu a jsou tak výbornými pomocníky při jarních i bleskových povodních. Obvykle se rozkládají v nížinách podél toků řek a jejich slepých ramen. Díky častému zaplavování mají specifické půdní složení tvořené z velké části nánosy přinesených vodou. Půdní profil je také velmi bohatý na živiny, díky čemuž roste v lesích bohatá flora tvořená i některými chráněnými druhy rostlin.
Půda těchto biotopů je specifická především vysokou hladinou podzemní vody a
spodní vrstvou jílovité půdy kyselého charakteru, na jejímž povrchu se usazuje humusová vrstva.
Kromě potoka nebo řeky a jejích slepých ramen okolo kterých lužní lesy můžeme obvykle najít, se zde nachází poměrně značné množství periodických tůní. Vznikají v prohlubních členitého lesního terénu především v jarním období, kdy dochází k vyššímu úhrnu srážek, tání sněhu a zároveň dochází k rozvodňování blízkých toků. V průběhu roku se voda z tůní postupně vsakuje do půdy a v létě nakonec tůně vysychají úplně. Tato místa jsou důležitá pro život některých druhů ohrožených korýšů, významná jsou však i pro vývoj komárů.
Kromě hmyzu a korýšů lužní lesy obývají rozličné druhy obojživelníků a v potocích samozřejmě žije velké množství ryb, mezi nimiž se vyskytují i štiky nebo různé druhy jelců. Při procházce lužním lesem můžeme spatřit nebo slyšet různé druhy především vodního ptactva a ze savců tyto lesy obývá i například bobr evropský nebo vydra říční.
Z rostlin tu kromě různých druhů opadavých vlhkomilných dřevin jako jsou olše lepkavá, vrba bílá, topol černý, či vzácněji topol bílý, můžeme najít také různé druhy bylin, mezi které se řadí kupříkladu blatouch, netýkavka nedůtklivá nebo různé druhy ostřic. V posledních letech také nejsou výjimkou mohutné porosty kopřiv, které jsou však v těchto biotopech spíše nevítaným vetřelcem. Když se vydáme do luhu na jarní výlet, podél cest často uvidíme kvést petrklíče, dymnivky, sasanky nebo medvědí česnek, který v lužních lesích roste v hojném množství.
Zmínka o tomto, v poslední době v kuchyni poměrně oblíbeném, koření by v někom mohla vzbudit nápad nějaký si pro své kulinářské potřeby utrhnout, že? Lužní lesy však postupně mizí z naší krajiny a tak jsou chráněnými přírodními rezervacemi, nebo spadají pod národní parky, jakékoliv trhání rostlin a mnohdy i opouštění vyznačených cest je zakázáno.
V České republice se nejvýznamnější lužní lesy rozkládají především na jihu Moravy, v blízkosti Břeclavi, a v okolí Litovele. V Čechách můžeme zbytky lužních lesů navštívit například v blízkosti Kolína nebo Nymburku.