Blog

Televize HBO odvysílala zajímavou minisérii Černobyl, která přiblížila strašlivou tragédii. V seriálu jsme se mohli seznámit se skutečnými postavami, mimo jiné s vědcem Valerijem Legasovem a místopředsedou rady ministrů Borisem Ščerbinou. Oba muži byli zodpovědní za eliminaci jaderného nebezpečí a likvidací škod tragédie. Především těmto mužům vděčíme za to, že se z tragédie nestala apokalypsa, která by tragicky zasáhla celý kontinent.

·         Valerij Legasov – působil jako vedoucí vyšetřovací komise Černobylu a navrhoval spolu s dalšími vědci řešení tragédie. Byl to sovětský vědec v oboru anorganické chemie. Byl jedním z těch, kteří schvalovali zavádění reaktoru RBMK. Do jisté míry však toto schvalování bylo na nátlak vedení, protože Legasov byl z těch, kteří upozorňovali na rizika spojené s jeho nebezpečnou konstrukcí, a naneštěstí tyto obavy se potvrdily. Po katastrofě se stal klíčovou postavou vládní komise, která měla vypracovat plán na odstranění následků. Vyzval k okamžité evakuaci města Pripjať. Dva roky po výbuchu v Černobylu byl nalezen ve svém domě. Vše nasvědčuje tomu, že spáchal sebevraždu. Ještě před tím ovšem nahrál zvukový záznam s podrobnostmi ohledně katastrofy v Černobylu.

·         Boris Ščerbina – z vlády byl vyšetřováním a odstraňováním následků tragédie pověřen místopředseda rady ministrů Boris Ščerbina. Bylo totiž v zájmu komunistické strany, aby se všechny problémy a následky bagatelizovali a nebyla narušena lživá aureola dokonalého komunistického státu. Tento falešný ideál měl Ščerbina uchovávat, ale naštěstí si velmi záhy uvědomil závažnost situace. Legasov a jeho tým hledali způsoby jak odstranit následky škody, ale bez pomoci mocného Ščerbiny, který zajistil veškeré potřebné prostředky a razil jim cestu, by to nebylo možné. Zatímco Legasov byl tím vizionářem v týmu, Ščerbina byl ten realizátor, který pomáhal uskutečnit všechna opatření k likvidaci škod. Sám to odnesl svým zdravím. Své skvělé organizační dovednosti ještě uplatnil při likvidaci škod při hrozném arménském zemětřesení v roce 1988, ale krátce nato umírá na nemoci spojené s ozářením z Černobylu.
 

Televize HBO odvysílala zajímavou minisérii Černobyl, která přiblížila strašlivou tragédii. V seriálu jsme se mohli seznámit se skutečnými postavami, mimo jiné s vědcem Valerijem Legasovem a místopředsedou rady ministrů Borisem Ščerbinou. Oba muži byli zodpovědní za eliminaci jaderného nebezpečí a likvidací škod tragédie. Především těmto mužům vděčíme za to, že se z tragédie nestala apokalypsa, která by tragicky zasáhla celý kontinent.

·         Valerij Legasov – působil jako vedoucí vyšetřovací komise Černobylu a navrhoval spolu s dalšími vědci řešení tragédie. Byl to sovětský vědec v oboru anorganické chemie. Byl jedním z těch, kteří schvalovali zavádění reaktoru RBMK. Do jisté míry však toto schvalování bylo na nátlak vedení, protože Legasov byl z těch, kteří upozorňovali na rizika spojené s jeho nebezpečnou konstrukcí, a naneštěstí tyto obavy se potvrdily. Po katastrofě se stal klíčovou postavou vládní komise, která měla vypracovat plán na odstranění následků. Vyzval k okamžité evakuaci města Pripjať. Dva roky po výbuchu v Černobylu byl nalezen ve svém domě. Vše nasvědčuje tomu, že spáchal sebevraždu. Ještě před tím ovšem nahrál zvukový záznam s podrobnostmi ohledně katastrofy v Černobylu.

·         Boris Ščerbina – z vlády byl vyšetřováním a odstraňováním následků tragédie pověřen místopředseda rady ministrů Boris Ščerbina. Bylo totiž v zájmu komunistické strany, aby se všechny problémy a následky bagatelizovali a nebyla narušena lživá aureola dokonalého komunistického státu. Tento falešný ideál měl Ščerbina uchovávat, ale naštěstí si velmi záhy uvědomil závažnost situace. Legasov a jeho tým hledali způsoby jak odstranit následky škody, ale bez pomoci mocného Ščerbiny, který zajistil veškeré potřebné prostředky a razil jim cestu, by to nebylo možné. Zatímco Legasov byl tím vizionářem v týmu, Ščerbina byl ten realizátor, který pomáhal uskutečnit všechna opatření k likvidaci škod. Sám to odnesl svým zdravím. Své skvělé organizační dovednosti ještě uplatnil při likvidaci škod při hrozném arménském zemětřesení v roce 1988, ale krátce nato umírá na nemoci spojené s ozářením z Černobylu.
 

Vlákninu můžeme rozdělit na dva druhy – vlákninu rozpustnou a vlákninu nerozpustnou. Zatímco vláknina rozpustná je zdrojem energie a reguluje trávení tuků, nerozpustná není zdrojem energie a pouze zvětšuje objem obsahu ve střevech. Pomáhá tak tělu dříve vylučovat odpadní látky. Oba druhy vlákniny jsou velice prospěšné pro naše zažívání. Doporučuje se zkonzumovat aspoň 20 gramů vlákniny za den. V jakých potravinách vlákninu najdeme?

Rozpustnou vlákninu obsahují například luštěniny, lněné semínka, oves, žito a ječmen, ovoce, zelenina, brambory a další potraviny. Nerozpustnou vlákninu najdete především v celozrnných jídlech s obsahem slupek, opět ve lněných semínkách, otrubách, ořeších a semenech, v některé zelenině a ve slupkách ovoce a zeleniny.

Jak zvýšit množství vlákniny ve stravě?

·         Nejezte bílé pečivo, ale nahraďte jej pečivem celozrnným, které obsahuje až 4x větší obsah vlákniny. Většinou tedy vlákniny nerozpustné, ale pokud si dáte třeba chléb lněný, pak bude zastoupena i vláknina rozpustná. Ideální je navíc pečivo s obsahem kvasu místo droždí, pomalou fermentací totiž mouky pracují jinak.

·         Nahraďte bílou mouku při vaření celozrnnou. To platí i třeba u těstovin, knedlíků, placek, rýže, kuskusu a podobně.

·         Vyzkoušejte nové obiloviny. Výborné jsou třeba jáhly, které nahradí rýži. Dále pohanka, kroupy, špalda, bulgur (světlý i tmavý) a tak dále… Zkoušejte nové chutě a zároveň dopřejte vašim střevům dostatek blahodárné vlákniny.

·         Jezte dostatek zeleniny!

·         Zařaďte do jídelníčku luštěniny – ideálně aspoň 1x za den. Dát si můžete hrách, čočku, tempeh… Nebo třeba fazole. Konzumovat je můžete jako hlavní chod, nebo třeba pomazánku na pečivo.

·         Snídat můžete kaše – ty můžete udělat z celých zrn či vloček. Vyhněte se kaším instantním.

·         Ořechy jsou plné vlákniny a zdravých tuků, které naše tělo opravdu ocení. Pokud sníte aspoň hrst oříšků či semínek, nenásilně doplníte jak množství vlákniny ale také cenné tuky.

·         V případě nouze můžete doplnit vlákninu jako doplněk stravy. Přidat můžete do jídla či do vody psyllium, otruby, nebo jablečnou vlákninu. Nejvhodnější ale je doplnit vlákninu přirozenou cestou ve stravě.

Vlákninu můžeme rozdělit na dva druhy – vlákninu rozpustnou a vlákninu nerozpustnou. Zatímco vláknina rozpustná je zdrojem energie a reguluje trávení tuků, nerozpustná není zdrojem energie a pouze zvětšuje objem obsahu ve střevech. Pomáhá tak tělu dříve vylučovat odpadní látky. Oba druhy vlákniny jsou velice prospěšné pro naše zažívání. Doporučuje se zkonzumovat aspoň 20 gramů vlákniny za den. V jakých potravinách vlákninu najdeme?

Rozpustnou vlákninu obsahují například luštěniny, lněné semínka, oves, žito a ječmen, ovoce, zelenina, brambory a další potraviny. Nerozpustnou vlákninu najdete především v celozrnných jídlech s obsahem slupek, opět ve lněných semínkách, otrubách, ořeších a semenech, v některé zelenině a ve slupkách ovoce a zeleniny.

Jak zvýšit množství vlákniny ve stravě?

·         Nejezte bílé pečivo, ale nahraďte jej pečivem celozrnným, které obsahuje až 4x větší obsah vlákniny. Většinou tedy vlákniny nerozpustné, ale pokud si dáte třeba chléb lněný, pak bude zastoupena i vláknina rozpustná. Ideální je navíc pečivo s obsahem kvasu místo droždí, pomalou fermentací totiž mouky pracují jinak.

·         Nahraďte bílou mouku při vaření celozrnnou. To platí i třeba u těstovin, knedlíků, placek, rýže, kuskusu a podobně.

·         Vyzkoušejte nové obiloviny. Výborné jsou třeba jáhly, které nahradí rýži. Dále pohanka, kroupy, špalda, bulgur (světlý i tmavý) a tak dále… Zkoušejte nové chutě a zároveň dopřejte vašim střevům dostatek blahodárné vlákniny.

·         Jezte dostatek zeleniny!

·         Zařaďte do jídelníčku luštěniny – ideálně aspoň 1x za den. Dát si můžete hrách, čočku, tempeh… Nebo třeba fazole. Konzumovat je můžete jako hlavní chod, nebo třeba pomazánku na pečivo.

·         Snídat můžete kaše – ty můžete udělat z celých zrn či vloček. Vyhněte se kaším instantním.

·         Ořechy jsou plné vlákniny a zdravých tuků, které naše tělo opravdu ocení. Pokud sníte aspoň hrst oříšků či semínek, nenásilně doplníte jak množství vlákniny ale také cenné tuky.

·         V případě nouze můžete doplnit vlákninu jako doplněk stravy. Přidat můžete do jídla či do vody psyllium, otruby, nebo jablečnou vlákninu. Nejvhodnější ale je doplnit vlákninu přirozenou cestou ve stravě.

Vlákninu můžeme rozdělit na dva druhy – vlákninu rozpustnou a vlákninu nerozpustnou. Zatímco vláknina rozpustná je zdrojem energie a reguluje trávení tuků, nerozpustná není zdrojem energie a pouze zvětšuje objem obsahu ve střevech. Pomáhá tak tělu dříve vylučovat odpadní látky. Oba druhy vlákniny jsou velice prospěšné pro naše zažívání. Doporučuje se zkonzumovat aspoň 20 gramů vlákniny za den. V jakých potravinách vlákninu najdeme?

Rozpustnou vlákninu obsahují například luštěniny, lněné semínka, oves, žito a ječmen, ovoce, zelenina, brambory a další potraviny. Nerozpustnou vlákninu najdete především v celozrnných jídlech s obsahem slupek, opět ve lněných semínkách, otrubách, ořeších a semenech, v některé zelenině a ve slupkách ovoce a zeleniny.

Jak zvýšit množství vlákniny ve stravě?

·         Nejezte bílé pečivo, ale nahraďte jej pečivem celozrnným, které obsahuje až 4x větší obsah vlákniny. Většinou tedy vlákniny nerozpustné, ale pokud si dáte třeba chléb lněný, pak bude zastoupena i vláknina rozpustná. Ideální je navíc pečivo s obsahem kvasu místo droždí, pomalou fermentací totiž mouky pracují jinak.

·         Nahraďte bílou mouku při vaření celozrnnou. To platí i třeba u těstovin, knedlíků, placek, rýže, kuskusu a podobně.

·         Vyzkoušejte nové obiloviny. Výborné jsou třeba jáhly, které nahradí rýži. Dále pohanka, kroupy, špalda, bulgur (světlý i tmavý) a tak dále… Zkoušejte nové chutě a zároveň dopřejte vašim střevům dostatek blahodárné vlákniny.

·         Jezte dostatek zeleniny!

·         Zařaďte do jídelníčku luštěniny – ideálně aspoň 1x za den. Dát si můžete hrách, čočku, tempeh… Nebo třeba fazole. Konzumovat je můžete jako hlavní chod, nebo třeba pomazánku na pečivo.

·         Snídat můžete kaše – ty můžete udělat z celých zrn či vloček. Vyhněte se kaším instantním.

·         Ořechy jsou plné vlákniny a zdravých tuků, které naše tělo opravdu ocení. Pokud sníte aspoň hrst oříšků či semínek, nenásilně doplníte jak množství vlákniny ale také cenné tuky.

·         V případě nouze můžete doplnit vlákninu jako doplněk stravy. Přidat můžete do jídla či do vody psyllium, otruby, nebo jablečnou vlákninu. Nejvhodnější ale je doplnit vlákninu přirozenou cestou ve stravě.

Vlákninu můžeme rozdělit na dva druhy – vlákninu rozpustnou a vlákninu nerozpustnou. Zatímco vláknina rozpustná je zdrojem energie a reguluje trávení tuků, nerozpustná není zdrojem energie a pouze zvětšuje objem obsahu ve střevech. Pomáhá tak tělu dříve vylučovat odpadní látky. Oba druhy vlákniny jsou velice prospěšné pro naše zažívání. Doporučuje se zkonzumovat aspoň 20 gramů vlákniny za den. V jakých potravinách vlákninu najdeme?

Rozpustnou vlákninu obsahují například luštěniny, lněné semínka, oves, žito a ječmen, ovoce, zelenina, brambory a další potraviny. Nerozpustnou vlákninu najdete především v celozrnných jídlech s obsahem slupek, opět ve lněných semínkách, otrubách, ořeších a semenech, v některé zelenině a ve slupkách ovoce a zeleniny.

Jak zvýšit množství vlákniny ve stravě?

·         Nejezte bílé pečivo, ale nahraďte jej pečivem celozrnným, které obsahuje až 4x větší obsah vlákniny. Většinou tedy vlákniny nerozpustné, ale pokud si dáte třeba chléb lněný, pak bude zastoupena i vláknina rozpustná. Ideální je navíc pečivo s obsahem kvasu místo droždí, pomalou fermentací totiž mouky pracují jinak.

·         Nahraďte bílou mouku při vaření celozrnnou. To platí i třeba u těstovin, knedlíků, placek, rýže, kuskusu a podobně.

·         Vyzkoušejte nové obiloviny. Výborné jsou třeba jáhly, které nahradí rýži. Dále pohanka, kroupy, špalda, bulgur (světlý i tmavý) a tak dále… Zkoušejte nové chutě a zároveň dopřejte vašim střevům dostatek blahodárné vlákniny.

·         Jezte dostatek zeleniny!

·         Zařaďte do jídelníčku luštěniny – ideálně aspoň 1x za den. Dát si můžete hrách, čočku, tempeh… Nebo třeba fazole. Konzumovat je můžete jako hlavní chod, nebo třeba pomazánku na pečivo.

·         Snídat můžete kaše – ty můžete udělat z celých zrn či vloček. Vyhněte se kaším instantním.

·         Ořechy jsou plné vlákniny a zdravých tuků, které naše tělo opravdu ocení. Pokud sníte aspoň hrst oříšků či semínek, nenásilně doplníte jak množství vlákniny ale také cenné tuky.

·         V případě nouze můžete doplnit vlákninu jako doplněk stravy. Přidat můžete do jídla či do vody psyllium, otruby, nebo jablečnou vlákninu. Nejvhodnější ale je doplnit vlákninu přirozenou cestou ve stravě.

Ze všech bolestí patří bolest hlavy k těm nejvíce zničujícím, jenž dokáže člověka pořádně potrápit. Pomoci si můžeme různými léky a nechceme-li dostávat do těla chemikálie, docela dobře zabírají i bylinky . Nejdůležitější však je zabránit tomu, aby se bolest hlavy rozvinula, tedy poznat její příčinu a podle toho najít způsob, jak ji včas odvrátit.

STRES

Je nejčastější příčinou bolestí hlavy, které se v tomto případě nazývají tenzní. Kromě strachu, úzkosti a deprese se na těchto potížích podílí nesprávné a povrchní dýchání. Ve stresu se celé naše tělo napne, svaly vzadu na krku se stáhnou a toto celkové napětí se stane spouštěčem nepříjemného svíravého tlaku v oblasti hlavy. Člověk si na pohmat dokáže najít bolestivé body, proto často může pomoci jejich rozmasírování. Když starosti a psychické problémy odezní, jako zázrakem často zmizí i bolest hlavy.

POTÍŽE S KRČNÍ PÁTEŘÍ

Zná je téměř každý, kdo dlouhodobě pracuje na počítači. Bývají spojeny se závratěmi, hučením v uších, rozmazaným viděním až pocity nevolnosti. Může za to strnulá, nepřirozená poloha krku a hlavy při psaní, proto jsou tak důležité pravidelné přestávky a procvičování krční páteře, ale také dodržování správné výšky monitoru i kvalitní židle s opěrkou zad. Neméně důležitou prevencí nepříjemných bolestí hlavy je volba anatomického polštáře při spaní nebo odpočinku. Často stačí jen upravit svůj životní styl, zařadit do něj vhodnou pohybovou aktivitu a celkově se nepřetěžovat.

ZÁVAŽNÉ ONEMOCNĚNÍ

Když bolest hlavy trvá neúměrně dlouho a nezabírá na ní nic ze známých lékařských rad, je třeba vyloučit vážnější onemocnění, která za ní mohou stát. Kromě migrény to může být cévní onemocnění nebo nádor v oblasti mozku. Není však třeba myslet hned na nejhorší, jen se pro jistotu a klid nechat podrobněji vyšetřit.

Ze všech bolestí patří bolest hlavy k těm nejvíce zničujícím, jenž dokáže člověka pořádně potrápit. Pomoci si můžeme různými léky a nechceme-li dostávat do těla chemikálie, docela dobře zabírají i bylinky . Nejdůležitější však je zabránit tomu, aby se bolest hlavy rozvinula, tedy poznat její příčinu a podle toho najít způsob, jak ji včas odvrátit.

STRES

Je nejčastější příčinou bolestí hlavy, které se v tomto případě nazývají tenzní. Kromě strachu, úzkosti a deprese se na těchto potížích podílí nesprávné a povrchní dýchání. Ve stresu se celé naše tělo napne, svaly vzadu na krku se stáhnou a toto celkové napětí se stane spouštěčem nepříjemného svíravého tlaku v oblasti hlavy. Člověk si na pohmat dokáže najít bolestivé body, proto často může pomoci jejich rozmasírování. Když starosti a psychické problémy odezní, jako zázrakem často zmizí i bolest hlavy.

POTÍŽE S KRČNÍ PÁTEŘÍ

Zná je téměř každý, kdo dlouhodobě pracuje na počítači. Bývají spojeny se závratěmi, hučením v uších, rozmazaným viděním až pocity nevolnosti. Může za to strnulá, nepřirozená poloha krku a hlavy při psaní, proto jsou tak důležité pravidelné přestávky a procvičování krční páteře, ale také dodržování správné výšky monitoru i kvalitní židle s opěrkou zad. Neméně důležitou prevencí nepříjemných bolestí hlavy je volba anatomického polštáře při spaní nebo odpočinku. Často stačí jen upravit svůj životní styl, zařadit do něj vhodnou pohybovou aktivitu a celkově se nepřetěžovat.

ZÁVAŽNÉ ONEMOCNĚNÍ

Když bolest hlavy trvá neúměrně dlouho a nezabírá na ní nic ze známých lékařských rad, je třeba vyloučit vážnější onemocnění, která za ní mohou stát. Kromě migrény to může být cévní onemocnění nebo nádor v oblasti mozku. Není však třeba myslet hned na nejhorší, jen se pro jistotu a klid nechat podrobněji vyšetřit.

Ze všech bolestí patří bolest hlavy k těm nejvíce zničujícím, jenž dokáže člověka pořádně potrápit. Pomoci si můžeme různými léky a nechceme-li dostávat do těla chemikálie, docela dobře zabírají i bylinky . Nejdůležitější však je zabránit tomu, aby se bolest hlavy rozvinula, tedy poznat její příčinu a podle toho najít způsob, jak ji včas odvrátit.

STRES

Je nejčastější příčinou bolestí hlavy, které se v tomto případě nazývají tenzní. Kromě strachu, úzkosti a deprese se na těchto potížích podílí nesprávné a povrchní dýchání. Ve stresu se celé naše tělo napne, svaly vzadu na krku se stáhnou a toto celkové napětí se stane spouštěčem nepříjemného svíravého tlaku v oblasti hlavy. Člověk si na pohmat dokáže najít bolestivé body, proto často může pomoci jejich rozmasírování. Když starosti a psychické problémy odezní, jako zázrakem často zmizí i bolest hlavy.

POTÍŽE S KRČNÍ PÁTEŘÍ

Zná je téměř každý, kdo dlouhodobě pracuje na počítači. Bývají spojeny se závratěmi, hučením v uších, rozmazaným viděním až pocity nevolnosti. Může za to strnulá, nepřirozená poloha krku a hlavy při psaní, proto jsou tak důležité pravidelné přestávky a procvičování krční páteře, ale také dodržování správné výšky monitoru i kvalitní židle s opěrkou zad. Neméně důležitou prevencí nepříjemných bolestí hlavy je volba anatomického polštáře při spaní nebo odpočinku. Často stačí jen upravit svůj životní styl, zařadit do něj vhodnou pohybovou aktivitu a celkově se nepřetěžovat.

ZÁVAŽNÉ ONEMOCNĚNÍ

Když bolest hlavy trvá neúměrně dlouho a nezabírá na ní nic ze známých lékařských rad, je třeba vyloučit vážnější onemocnění, která za ní mohou stát. Kromě migrény to může být cévní onemocnění nebo nádor v oblasti mozku. Není však třeba myslet hned na nejhorší, jen se pro jistotu a klid nechat podrobněji vyšetřit.

Ze všech bolestí patří bolest hlavy k těm nejvíce zničujícím, jenž dokáže člověka pořádně potrápit. Pomoci si můžeme různými léky a nechceme-li dostávat do těla chemikálie, docela dobře zabírají i bylinky . Nejdůležitější však je zabránit tomu, aby se bolest hlavy rozvinula, tedy poznat její příčinu a podle toho najít způsob, jak ji včas odvrátit.

STRES

Je nejčastější příčinou bolestí hlavy, které se v tomto případě nazývají tenzní. Kromě strachu, úzkosti a deprese se na těchto potížích podílí nesprávné a povrchní dýchání. Ve stresu se celé naše tělo napne, svaly vzadu na krku se stáhnou a toto celkové napětí se stane spouštěčem nepříjemného svíravého tlaku v oblasti hlavy. Člověk si na pohmat dokáže najít bolestivé body, proto často může pomoci jejich rozmasírování. Když starosti a psychické problémy odezní, jako zázrakem často zmizí i bolest hlavy.

POTÍŽE S KRČNÍ PÁTEŘÍ

Zná je téměř každý, kdo dlouhodobě pracuje na počítači. Bývají spojeny se závratěmi, hučením v uších, rozmazaným viděním až pocity nevolnosti. Může za to strnulá, nepřirozená poloha krku a hlavy při psaní, proto jsou tak důležité pravidelné přestávky a procvičování krční páteře, ale také dodržování správné výšky monitoru i kvalitní židle s opěrkou zad. Neméně důležitou prevencí nepříjemných bolestí hlavy je volba anatomického polštáře při spaní nebo odpočinku. Často stačí jen upravit svůj životní styl, zařadit do něj vhodnou pohybovou aktivitu a celkově se nepřetěžovat.

ZÁVAŽNÉ ONEMOCNĚNÍ

Když bolest hlavy trvá neúměrně dlouho a nezabírá na ní nic ze známých lékařských rad, je třeba vyloučit vážnější onemocnění, která za ní mohou stát. Kromě migrény to může být cévní onemocnění nebo nádor v oblasti mozku. Není však třeba myslet hned na nejhorší, jen se pro jistotu a klid nechat podrobněji vyšetřit.